Na první fotce, kterou vidíte výš je Rybova Miata (Shatsu team), u tohohle auta bohužel toho moc nového nečekejte. Dojde jenom k údržbě (nejenom garáže), co si pod tím představit? GO motoru, údržba podvozku apod.

Další na koho se podíváme je tým bratří Bezoušků, zde bude novinek poměrně víc. V příští sezóně už neuvidíme 2 oranžové e30, ale jak už možná někdo tušil se budou bratři účastnit s jednou z oranžových e30 a jednou e36 M3 3.0 v červené barvě.

Změny aut nejsou změnou jedinou. Aby “oranžáda” se svým motorem S38B36 nezaostávala za mladší e36 dostala pod kapotu poměrně výrazný doping. O navýšení výkonu se tak stará kompresor Eaton M112, který by měl natlačit do motoru z M5 tlak přes 0,5 baru. Pokud se podaří vše naladit jak má být výkon se může dostat za hranici 400koní. Samozřejmě dojde i k nárůstu kroutícího momentu a tak aby bylo možné ho dostat na kola byla vyměněna i spojka za kovokeramickou. Na karoserii se udělalo jen pár drobných změn, hlavně ke snížení váhy, která poskočila se zástavbou kompresoru o něco výše.

Teď naopak nastává otázka jak má držet krok sice novější, ale výkonově slabší E36 M3 s takovou bestií? Odpovědí by měla být obratnost zajištěná novější konstrukcí (hlavně zadní náprava) a váhou, které se podřídila velká čast prvků interieru. Zmizeli tak nejen všechny nepotřebné prvky interieru, nepotřebná elektroinstalace, ale také nepotřebné části karoserie. Tuhost by pak měl zajišťovat bezpečnostní rám. Pro dostatečný výkon, byl do správné kondice zrepasován i motor S50B30. Uvidíme jestli Standa odolá vábení druhého kompresoru eaton M112 o který sem na dílně náhodou zakopnul.

Dalším v řadě zajímavých je tým Dorifto Garage, který do příští sezóny nastoupí (stejně jako v loni) se svou červenou s14.5 a cihlovou s14a. Jelikož s14.5 s pohonou jednotkou RB26DETT z GT-R měla několik dětských nemocí, bylo pro letošek na hlavním plánu jejich odstranění, aby auto bylo spolehlivé pro nadcházející sezónu. Proto byla vyměněna kompletní kabeláž auta za novou, došlo i na drobné úpravy motoru jako např. lepší odvětrání hlavy (to také zlepšuje spolehlivost motoru a chrání ho před poškozením). Možná i dojde na výměnu turbodmychadel. Ke změně dojde i na zevnějšku auta, kdy se decentně změní válečné zbarvení.

Petrova s14a dostane pod kapotu jiné srdce, z největší pravděpodobností 6ti válec od Toyoty 1JZ-GTE. Tenhle motor je velmi oblíbený u drifterů v anglii i v japonsku. Je velmi odolný a už se sériovými vnitřnostmi z něj lze dostat poměrně zajímavých výkonů. Exteriér zůstane podobný jako minulou sezónu až na decentní křídlo a jiné válčné polepy.

Další auto na které se mi podařilo narazit byla M3 Míry Pecky, který také nezahálel s přípravou (práci nechal na bratřích Bezoušcích).  U Míry se však v první řadě nejednalo o úpravy ale spíše opravy škod způsobených na posledním závodě CDS, kdy zažil nepříjemné setkání se svodidly třetího druhu. Také se zjistilo, že minimálně blok jeho motoru patří do novější M3 E46, proto je pozice v motorovém prostoru poněkud “jiná”. Když už bylo potřeba “šahat” na karoserii došlo k několika změnám, vevařila se klec, elektroinstalace a interiér prošli odtučňovací kůrou a v neposlední řadě byl zvětšen rejd. Výsledná barva zatím neni známá, protože ani Míra zatím neví jakou vybere.

Dále mě zajímalo jak na tom je taková M3 Zdeňka Wertheima, ta bohužel byl zrovna v servisu a tak nebylo možné udělat podrobnější fotky, ale info sem dostal. Exterier: Zevnějšek dopořádku – novej nárazník, blinkry, světla, laminátová kapota + co bude potřeba lakovat. Nové polepy a kola Dotz. Podvozek: e46 M3 přední ramena, tyčky řízení a polyuretany od powerlflexu místo sériových silentbloků. Na zadní nápravu D2 stavitelná ramena s unibaly, powerflex silentbloky na diferenciálu, nápravnici a ramenech. V interiéru dojde jenom k drobným změnám.

Pak se mi ještě podařilo zastihnout Adama Vrtílku, když sem mu bral rám do svého auta, protože Adam se rozhodnul pro vevařený rám a tak fotka auta je zrovna v době kdy je auto odstrojené a připravené pro vevaření rámu. Mimo rám došlo na GO motoru (u Kageki-Racing), protože minulé písty nevydrželi závodní nasazení. U Kageki se udělal i nový výfuk (straight pipe) a o řízení motoru se bude starat řídící jednotka Apexi PowerFC. A ještě dojde pravděpodobně k nějakým drobným úpravám.

Máme zde ještě jednu s13 a to Sandyho. Ten pro vztek všem odpůrcům konceptu s13 s motorem CA18DET nebude pro nadcházející sezónu měnit nic, protože vše funguje tak jak má a Sandymu auto dělá radost. Proto je fotka z garáže, kde auto čeká na svůj další závod.

No a v neposlední řadě tu máme Radka Petříka, který minulou sezónu vynechal jako závodník, aby mohl pomáhat s organizací série CDS a učástnil se jako porotce. Na autě se udělalo několik úprav, které byli spíše pro správnou funkci auta. Auto už je teď ready-to-race a uvidíme jak rychle si Radek oživí svoje zkušenosti a na jakém místě se bude umisťovat.

Tímto bych chtěl všem jezdcům poděkovat za spolupráci při představování změn pro rok 2011. Bohužel nebylo v mích silách zajistit uplně všechny auta a jezdce. Dostalo se však ke mě, že je připravená ještě jedna bestie pro letošní rok, kterou vám snad přiblížíme už brzy. Co se týká Sideways teamu je ještě otázkou jestli se podaří vůbec odstartovat v letošním roce, jelikož se nepodařilo sehnat žádného sponzora a nesešel se tak dostatek financí pro účast Matýáše v sezóně 2011.

Pokud vás zajímají další fotky výše uvedených aut, tak je najdete:  ZDE

Tento závod nebyl původně v kalendáři CDS, ale když se udělalo volné místo na okruhu jakým je Autodrom Most, nedalo se odmítnout. Týden po Mimoňských válkách zřejmě není nejšťastnější datum, ale doby kdy si budeme moci diktovat datum na velkém okruhu teprve přijdou. Možná i pro nevšednost této akce se přihlásilo pouze 6 jezdců, kteří měli odvahu se mezi sebou utkat plech na plech na velkém okruhu, kde se driftuje v rychlostech přes 140km/h. Malá účast závodníků si vyžádala i jiný systém rozjezdu battlů, aby si jezdci co nejvíce zajezdili a přeskočila se kvalifikace, kvůli drahosti času na okruhu. Zvolil se proto systém každý s každým, kdy se vyhodnocovalo umístění podle vítězných battlů, pokud nastane situace dvou (a více) schodných počtů vítězných battlů rozhoduje celkový počet utržených bodů z jízd.

V první den závodního víkendu si mohli jezdci natrénovat trať a připravit se na ostré battly. Ze začátku byli jezdci spíše opatrní a nechávali si rozestupy, jako tomu bylo i v kvalifikačním závodu. Tentokrát však se velmi rychle oklepali a začli tlačit na pilu již po 20minutách tréninku tak, že nalákali většinu mechaniků jiných podniků aby se natlačili do zatáčky nad driftovací dráhou (stejné tři zatáčky jako v kvalifikačním závodě – start před bývalím přemostěním Matador).

Po skončení tréninků se spočítali škody, jediným kdo utrpěl (pokud nepočítáme zatravněnou plochu Autodromu Most, kterou velice rád likviduje Sandy) byla roztržená poloosa Michala Reichrta, který zapujčenou e30 nestihl do druhého dne opravit a tak se nemohl účastnit ostrých jízd. To je signál pro ostatní jezdce, že se nemusí bát.

Hlavním nepřítelem hlavního závodního dne se zdálo počasí, které se nakonec umoudřilo a dovolilo závody na suchu. Po představení jezdců na cílové rovince se jezdci na startu seřadili do závodních dvojic. Jedna dvojice za druhou pak předváděli jeden fenomenální battle za druhým. To co všichni chtěli se nakonec dostalo i do Čech. Rychlé drifty, těsné battly a profesionální organizace. Zbytek je už jenom na lidech, kteří volali po profesionální sérii závodů, aby se také zůčastnili ukázali jak dokážou potrápit jezdce CDS. Pokud si netroufnou závodit, nebo jim to nedovolí finance, tak přijďte podpořit své favority! Možnost budete mít již 5.-6.6. opět na Autodromu Most.

Samozřejmě, že z battlů vyšel jeden jezdec jako vítěz, další jako druhý a tak dále, ale tentokrát se jednalo o tak těsné výsledky, že každý z jezdců je víceméně vítězem, druhým, třetím, čtvrtým. Těchto 5 závodníků je opravdová česká špička. Pokud by to chtěl někdo zpochybnit, bude muset sednout za volant driftového speciálu. Po závodech bylo slyšet mnoho chvály na český drift, jen pro představu citace sportovního ředitele Autodromu Most pana Michala Marka: “Jednoznačně se ukázalo, že přizvání drifterů do programu závodů bylo dobrým krokem. Je to zase něco jiného a atraktivita jejich řízených smyků určitě nadchla diváky, kteří přišli”.

Výsledková listina:

1. Ladislav Bezouška BMW E30 336i

2. Stanislav Bezouška BMW E30 336i

3. Zdeněk Wertheim BMW E36 M3

4. Karel Boura Nissan Silvia S15

5. Stanislav Rydlo Nissan 200sx s13

Foto by Filip Groovy – galerie ZDE

Tohohle auta jsem si všiml, když sem si prolistovával Import Tuner a rovnou mě zaujalo, je to taková rovnováha mezi voňavkou a závodním načiním. Dosáhnout této rovnováhy není jednoduché, ale kdo jiný než člověk, který se tím živí a ještě k tomu je nájemným závodníkem. Stejně však Fumiaki zastává názor, že nejlepší pocit s driftů nemá na závodní dráze, ale na silničkách v horských průsmicích, kdy je to jen mezi vámi, autem a horou, kterou se právě snažíte zdolat.

Tahle s13 je Fumiakovou desátou 180sx a koupil si jí pro to aby vyměnil unavené šasi a mohl se posunout zase o kus dál (pokud chcete-li vytvořit lepší díly, musíte postavit nové/lepší auto). Auto si určil jako street-class drift car a také na nějaký ten time-attack.

K vysokým výkonům motoru SR20DET přispívá velké turbo HKS GT3037 Pro S umístěné na top-mount svodech. Toto turbo by mohlo fungovat jako dobrý základ pro všestrané auto. Pro pro odborné znalosti v oblasti stavby motorů nemusel Fumiaki chodit daleko, vypomohl mu jeho zaměstnavatel Takeshi Minoyama. Pod vedením svého šéfa se do motoru nastěhoval HKS Kit Stage 3 na zvětšení objemu s 87mm písty. Součástí kitu jsou také ojnice, klika a jiné potřebné elementy k uspokojení tužeb po výkonu. Nakonec se motor zespodu zadekloval olejovou vanou D2 se zvětšeným olejovým prostorem.

Samozřejmostí je že s úpravami motoru nestačí skončit u jeho spodní části. V horních patrech motoru (rzuměj hlava) se usadili ventily Naprec (Nagoya Precision) a ventilové pružiny HKS. Piping-kit Intercooleru a komplet výfuk i se svody byl svařen za pomocí technologie TIG z titanu. Saní také vlastní výroby (inspirované závodním sáním na motoru RB26DETT) skovává čtyřklapku od Ikea Formula.

Palivo do motoru pohánějí pumpy od HKS, tlak paliva ovládá regulátor tlaku od Auto Staff, od stejné značky je také palivová lišta. Přímo do motoru se palivo dostává přes 1000cc vstřiky a o zapálení směsy se starají závodní svíčky HKS. O časování se stará řídící jednotka HKS PFC F-Con ECU, kterou odladil pan Minoyama. Tyto úpravy pomohli z motoru dostat 550koňských sil, což je poměrně dost, když se podíváme na co je auto určené a na fakt, že se s ním jezdí po úzkých silnicích japonských průsmiků.

Výkon kterým auto disponuje je také potřeba přenést na silnici, o to se stará dvou-lamelová spojka HKS. Dále pak šestistupňová sekvenční převodovka HKS, která dovoluje velmi rychlé přeřazení, pokud je tomu třeba uprostřed zatáčky, nebo pomáhá i na zrychlování v přímem směru. O závěrečný přenos kroutícího momentu se stará diferenciál od ATS s karbonovými lamelami. Karbonové jsou také poloosy – vlastní vývoj D2.

Jak jistě každý co někdy jel v nějakém to závodním autě, tak silný motor není zdaleko všechno. To samozřejmě platí i v tomto případě. Do kokpitu se tedy přivařila klec od Cusco. Byla však přivařena i k A a B sloupkům, doplněny byly i boční výztuhy u dveří a mezi domečky zadních tlumičl byla namontována zadní rozpěra Cusco. Jelikož Nissan 180sx má z většiny kastli lepenou a v některých místech bodovanou, bylo potřeba ještě zpevnit šasi provařením, aby nedocházelo ke skrytému pnutí.

Nyní se dostáváme k podvozku, který je nastaven spíše na drifty, než na Time Attack. Pružiny jsou značky Hyperco 10kg/mm vpředu a 8kg/mm vzadu. Tlumiče a zbytek coiloverů jsou HKS D-Dash. Pro time-attack je potřeba vyměnit pružiny za měkčí a upravit nastavení tlumičů a podvozku. Za předními koly Volk Racing LE37s můžeme vidět čtyřpístkové brzdiče z Nissanu Skyline R33 GT-R. Větší brzdy jsou zatím ještě ve vývoji, ale s tímto nastavením, zatím žádný problém nebyl. Na předních kolech jsou gumy Toyo Proxes R1R a vzadu Achilles ATR. S těmito gumami jezdí pouze na silnici, na okruhu jsou samozřejmě vyměněny za lepivější směsy.

Závěrem nesmíme zapomenout ani na zevnějšek, protože to je ve výsledku to co vás jako první přiláká na tomhle autě. D2 spolupracovalo s Kei Miurou z TRA-Kyoto a tak tento exkluzivní bodykit si můžete zakoupit pouze přes D2 motorworks. Tento kit obsahuje přední a zadní nárazník, křídlo, prodloužení střechy, rozšířené přední a zadní blatníky, prahy z materiálu FPR (fiberglass reinforced plastic) a ještě karbonovou kapotu.

A pár vět nakonec v originálu:
“Remember folks, don’t have dirty exhibitionist sex unless you’re in a Hummer limo, have a statuesque body and stripper girlfriend, and parents who won’t be “disappointed”. Chicks dig infamy more than fame, and mastering the drift on back canyon roads in a gutted and caged S13 will drop them like flies. Just ask Komatsu.”

Drivetrain
HKS twin-plate clutch, lightened flywheel, six-speed sequential transmission; ATS two-way LSD

Suspension
OEM Nissan R33 GT-R five-lug hubs; Hyperco 10kg/mm front springs, 8kg/mm rear springs (drift); HKS D-Dash compression- and rebound-adjustable coilover dampers; Cusco bars; stitch welded chassis
Wheels/Tires Volk Racing LE37 wheels (17X8.5 front,18X9.5 rear); 235/40-17 Toyo Proxes R1R front tires; Achilles ATR Sport 265/35-18 rear tires

Brakes
OEM Nissan R33 GT-R 30mm calipers; Earl’s stainless steel lines; Endless pads; Datsun pickup parking brake; D2 Motorworks hydraulic hand brake actuator.

Exterior
Original D2 body kit, produced by TRA-Kyoto: FRP front bumper, rear bumper, side skirts, “ducktail” roof wing, front fenders, rear over fenders, carbon fiber hood

Interior
Bride Zeta 3 seat; welded and gusseted Safety 21 eight-point cage; Cusco rear bar; Nardi steering wheel; Defi multi-display; Takata four-point harness; a very minimalist i-pod adapter with two small-ass speakers.

Když se podíváme na vzhled, určitě nepřehlédneme výrazné lakovaní. Odstíny jsou Triumph Roulette Green a Black metalfake pro střechu a sloupky. Bodykit je od firmy Origin Lab. Přední kola jsou SSR Mesh a zadní Work Emotion CR. A grafiku navrhoval ian z jdm graphix.

Pohonem tohoto stroje je red top sr20det s turbokitem gt-rs. Řídící jednotka je Apexi Power FC a Apexi AVCR boost controller. Výkon je 310bhp a 418Nm.

Motor:
original sr20det red top
apexi power fc+commander
apexi avcr boost controller
hks gt-rs turbo kit with adjustable actuator
hks tubular manifold
large bore exhaust with mid box only
front mount intercooler
z32 airflow meter
cotton air filter
walbro 255lph pump
sard fuel pressure regulator
tomei 740cc injectors
ngk grade 7 plugs
s14 copper core radiator
hks ssqv blow off valve
hard pipe kit for intercooler
aircon removed
oil catch tank

Přenos síly na kola:
four paddle clutch
nismo 2 way diff
light weight flywheel

Podvozek:
Rg type D coilovers with pillow ball top mount
Driftworks adjustable bottom arms
nismo front subframe
cusco front and rear strut braces
rear adjustable arms top and bottom
adjustable tension rods
driftworks solid steering bush
rose jointed steering arms with angle spacers

Brzdy:
r33 skyline callipers
grooved discs all round
ceramic pads
fly off handbrake (cable)
driftworks hydraulic handbrake

Kola:
limited edition work emotion CR 18″rear 235/40r18
ssr mesh 18″front alloys 225/40r18
25mm spacers on front
35mm spacers on rear

Interier:
driftworks bucket seat with super low seat mounts
r32 passenger seat
momo steerin wheel with snap off boss
stripped out paited black with metaflake
carbon dash detail
nismo clocks
defi gauges (boost,water temp,oil temp and oil pressure)
2kg powder fire extinguisher
driftworks harnesses(black)
Fabricage bdc spec cage and green padding

Exterier:
origin lab body kit
+40mm ep-racing front wings
+50mm origin lab type 2 rear over fenders
buddy club carbon gt wing
clear front indicators and side repeaters
crystal rear lights with integral fog light
triumph roulette green with black metalflake roof
engine bay sprayed to match roof
6000k hid headlamp conversion
aerocatch locking bonnet pins
rally tec rear boot springs
Dw extended towing eyes front and rear
Triumph Roulette green
Custom graphics by ian from jdm graphix

British Drift Championship – John Glaister

JDM Garage je v Austrálii osvědčená značka a jejich fialovou skvadru aut potkáte na okruhu docela často (kromě Corolly maj taky Skyline R34 a Silvii S13). AE86 pilotuje Brett Mattingley a do týhle podoby se 86 dostala po dvou letech postupnýho upravování. Na jejich konci bylo SR20DET, vyřezaná a zvýšená podlaha kvůli co největšímu snížení, podomácku rozšířený kola a hromada dalších úchyláren, který se dělaj snad jenom u Australanů. To bude asi taky ten důvod, proč z nich máme takovou radost…

SR20DET doplňuje přídavná řídící jednotka Apexi Power FC, HKS vačky (256/264°), SARD 850cc vstřiky, Greddy mezichladič a řada dalších menších a větších úprav. Detaily o turbu bohužel nikde nejsou, snad kromě toho, že je taky od HKS. V autě je zavařenej diferák, což oproti všem těm úpravám působí docela barbarsky, ale když to funguje tak neni co řešit.

JDM Garage.co.au

Víc info uvnitř postu…

Verze auta pro sezonu 2005

A pár výbornejch fotek s detailama od Dina Dalle Carbonareho (c). Takhle auto vypadalo v roce 2007.

Love it or hate it. 400hp SR20DET.

IL SALÓTTO.co.jp

D1GP.co.jp

Spitfire