Abychom pravdu řekli, nemáme rádi kecy o tom, jak dřív bylo líp a dneska stojí všechno za hovno. Každá doba má to svoje a že se dřív dělaly dobrý auta ještě neznamená, že se dneska nedělaj taky. Když se ale díváme na tyhle fotky z Japonska z konce 90. let, tak trochu začínáme pochybovat o vlastních názorech.

Je to bohužel tak, s japonskou scénou to jde neuvěřitelně z kopce. Doby, kdy u každého třetího domu stála nějaká Silvie, Corolla a nebo Skyline jsou už dávno pryč a jak to tak vypadá, tak se už nikdy nevrátí. Nechceme znít jako pesimisti, ale nějaká FT86 nebo CR-Z tohle už nezachrání. Emisní limity, bezpečnostní požadavky a čím dál šílenější ceny benzínu pomalu ale jistě dělají z aut až moc drahý koníček.

Dnešní doba autům pořád ještě přeje. Když jsme ale narazili na tyhle fotky z přelomu let 1999 a 2000, když se byl jejich autor Dave Sholz ze Slide Squad podívat v Japonsku, tak jsme si uvědomili jak moc se za tu dobu změnilo.

Dříve byla auta v Japonsku opravdu masová zábava. Okruhy byly otevřené každý den, jejich pitlane byly každý den plné a nebyl víkend, kdy by se někde v Japonsku nejely nějaké závody od místních soutěžích v klouzání až po velké okruhové šampionáty.

Dnes to tam stále ještě žije, ale je to už jen zlomek toho, co se dělo před patnácti lety. Stačí se podívat na počet úpravců z japonska, kteří v posledních letech vyhlásili bankrot. ARC, Trust, Zero Sports a nebo americká divize HKS jsou jen jedni z mála. Jasně, závody se tam stále pořádají a díky webům jako Speedhunters si je můžeme užít jako nikdy před tím, ale schválně se podívejte na jejich dnešní vozový park. Připadá vám, že jsou to obyčejná auta, se kterými se přišli vyblbnout obyčejní lidé jako na těchto fotkách?

Přesně tak, zatímco před deseti lety byl největší úlet, na který jste mohli na akcích narazit Trueno Youichi Imamury a nebo auta z týmu T-50 Japan a Run Free, dnes by si jich nikdo nevšiml. Obyčejní lidé s obyčejnými auty z okruhů prakticky vymizeli a zůstali jen hardcore fanoušci, kteří staví čím dál tím větší (a dražší) šílenosti, aby drželi krok s dobou. Projděte si všechny fotky u Slide Squad, ať si uděláte představu o tom, jaká auta jezdila v Japonsku před deseti lety.

A co s tím? Popravdě řečeno vůbec nic. Je to přirozený vývoj, který nám postupem času nebude přát čím dál víc. V budoucnosti nastane chvíle, kdy si užívání s autem budou moct užít pouze ti, kteří dnes mají na auta jako GT3 RS a časem na to nebudou mít ani oni. Takže musíme přestat skuhrat o tom jak bylo krásně a začít si ty naše starý vraky užívat naplno, protože bude čím dál hůř.

Bohužel někteří svůj boj proti přírodě vzdali a odjeli již v sobotu. Ty co zůstali však určitě nelitovali, počasí sice na sobotní kvalifikaci skupiny PRO a street run (kategorie street v Německu nejezdí battly a tak jezdí jednotlivě, stejně jako v kvalifikaci). Street run vyhrál Německý závodník Markus Müller se startovním číslem 11 a vozem BMW E46 330i. Na druhém místě se umístil Jorg Stöl a na třetím Emmanuel Eigel. Nejlépe umístěným českým závodníkem byl Daniel Sýkora se svým vozem BMW e30 combi, se kterým v loňském roce závodil Jakub Zapoušek. Na druhém místě se umístil Martin Lang s vozem e36 po Janu Balážovi a na třetím místě se umístil s třírotorovou Mazdou Dušan Haken.

V neděli se počasí naštěstí více či méně uklidnilo a tak jsme se mohli těšit na zajímavou podívanou. Pršet sice nepřestalo, ale rozhodně pršelo méně a tak na trati nezůstávala stojící voda, která by mohla být v battlech poměrně nebezpečná. K vážnějšímu kontaktu nedošlo, pouze mezi českými jezdci Jakubem Zapouškem a Tomášem Koderou došlo k lehkému kontaktu, ale nic co by výrazně ovlivnilo technický stav vozidel a tak mohli oba jezdci dále pokračovat. Tomáš však nakonec těsně Jakubovi podlehl a tak závod pro něj přeci jen skončil.

Bohužel výsledky kvalifikace rozhodili pavouka tak, že se potkávali převážně čeští závodnící s českými a němečtí s německými a tak nebylo možno vidět tolik “mezinárodních” soubojů. Na to doplatil i Jakub Zapoušek, který po přetočení vypadl s Janem Balážem, který se dostal až do boje o třetí místo.

V boji o třetí místo se potkal jak jinak než s dalším Čechem Zdeňkem Wertheimem, ale do tohoto boje ho vyslal německý jezdec Michael Scherr, který stejně jako v Sosnové bojoval o první místo. Zdeňka Wertheima do boje o třetí místo souboj s německým jezdcem Christianem Koeglerem, který závodí s vozem Nissan 200sx s13 s motorem m30b35 s turbodmychadlem původně patřícím do nákladního vozu DAF. Krom motoru má tato s13 ještě tu zvláštnost, že kola vytočí pod úhlem 55°, což opravdu není málo a jezdci to dovolí až nesmyslné úhly a záchranu ze situací, ze kterých by v normálním případě nebylo návratu.

Ač tomu možná nebudete věřit tak o Zdeňkův sestup na boj o třetí místo se postarala jezdecká chyba Zdeňka, když jel jako první jezdec před Christianem a po skoro dvouleté promlce se přetočil. Boj o třetí místo byl tentokrát (stejně jako v Sosnové) zajímavější než samotné finále, nastoupili totiž proti sobě jezdci, jejichž rivalita úměrně roste s každým závodem a ani jeden boj nechtěl vzdát. Battly dopadly 5:5, 5:5 a tak následovalo opakování které skončilo 5:5 a 6:4 ve prospěch mladšího jezdce Zdeňka Wertheima na úkor Jana Baláže, který tak skončil 4. Zdeněk si tak upevnil vedení v české sérii, Stanislav Bezouška ani Ladislav Bezouška se nakonec battlů nezúčastnili a kvůli počasí jeli domů.

Finálová jízda se až nepříjemně podobala té v na posledním závodu v Sosnové (kde se také jel společný závod CDS a IDS), kvůli technickému problému Michael Scherr nedokázal dostatečně bojovat pro obhájení prvního místa a tak uvolnil svou pozici jezdci Christianu Koeglerovi (v minulém závodě vzdal boj o první místo Patrick Ritzmann ve prospěch právě Michaela Scherra). Problémem byla voda ve váze vzduchu, do které se dostala voda a nedokázala tak podávat správná data řídící jednotce.

Kompletní galerii ze závodu naleznete ZDE

Za fotografie patří velké díky fotografům: Fabian Linder z drifted.com a Lisa Linke

Těšíme se na další spolupráci s Německými kolegy v příštím roce, protože takto spojené závody jsou nezapomenutelný zážitek.

Rozhodně bychom také neměli zapomenout na video z Choseho dílny:

Dorifto jsou neuvěřitelně všestranná parta, určitě jste na našich stránkách viděli některé z jejich peckových videí, za kterými stojí jmenovitě Josef „Chose“ Šíma. Hoši ale hlavně už několik let na české drift scéně úspěšně reprezentují japonské vozy a také provozují autodílnu, kde zúročují své zkušenosti ze závodů.

Když jsme přijížděli do Horoměřic, kde DG sídlí, nevěděl jsem upřímně co čekat. Sledoval jsem tedy prostě navigaci, která mě zavedla až na nádvoří servisu, které bylo poseté japonskou technikou, nejrůznějšího druhu.

Bohužel jseme si na návštěvu vybrali pátek před posledním závodem sezóny. Dorifto minulý rok nově v CDS nasadili Nissan S14.5 s motorem RB26 DETT, kterou řídí Kryštof Kokožka, ta jim ale celou sezónu připravovala pěknou řadu starostí, tady se akorát dokončuje výměna tří-lamelové spojky. Mimo to se ještě hlavní mechanik Petr Mülhau občasně zúčastňuje se svojí daily S14 200Sx.

pozn. redaktora: Pro letošní rok už to moc daily neni.

I přes značný množství práce si na nás Petr udělal chvilku aby nám vše ukázal a vysvětlil. Jak bylo od první chvíle patrné, všichni zde berou svojí práci vážně a hlavně pečlivě. Začali jsme jak jinak, než kanceláří. Právě zde každý projekt začíná, vše je limitováno pouze fantazií a finančními prostředky zákazníka.

DG disponují plně vybavenou dílnou, problém nejsou mimo bežné práce, přestavby na LHD, úpravy, nebo dokonce celé swapy motorů, zde…

Se akorát dokončují práce na motoru CA18DET. Dorifto mají zkušenosti i s wankely, v pozadí stojí Mazda majitele který už několikrát naletěl samozvaným odborníkům, po opravě u DG ale rotujícímu trojúhelníku opravdu podlehl a spolu s ním částečně jeho přední nárazník a tak se brzy vrátil pro komplexnější úpravy.

Třešničkou celý prohlídky pak byl Skyline GT-R, který DG jako první importovali do ČR a nyní ho právě přestavují na levostrané řízení.

Tímto bych chtěl Dorifto Garage poděkovat za jejich čas a popřát jim hodně štěstí v sezóně 2011, myslím, že nás mnohým překvapí.

Dorifto Garage WEB

Text: Lukáš Kaňa
Foto: Martin Biroš

O koho se tedy jedná? Je to Honza Baláž – mistr v driftu Slovenska 2009. Jeho bílá M3 e36 už takhle sloužila poměrně dlouho a tak se rozhodl pro změnu. BMW sice zůstal věrný díky náhradnímu autu – okruhové M3 E36, která je potřeba ještě doskládat. No a co je tohle za krasavici?

Jedná se o Nissan Skyline R34 (kastle není GT-R, je použita zadokolová verze), motor RB26DETT pochází z R32 GT-R (z původního motoru je použita pouze přepracovaná hlava), nyní se však jedná spíše o Tomei RB28DET. O motoru však později.

Jak asi víte tak zadokolové verze Skylinu R34 nejsou nijak široké, ani výrazně vzhledově zajímavé. Proto, aby získalo auto závodní vzhled musel být použitý bodykit. Jelikož se počítá s tím, že bude potřeba bodykit čas od času opravit či vyměnit díl karoserie, došlo se k závěru, že nejlepší možností bude si nechat vyrobit bodykit na zakázku i s formami.

Nejedná se o klasickou stavbu auta určeného na drifty u nás. Jedná se spíše o stavbu závodního speciálu určeného na drifty. Jako hlavní dárce orgánu byla použita okruhová lahůdka od Kageki-racing. Zbytek byl upraven na míru nové kastle nebo pro potřeby driftu (okruhový speciál má přeci jen jiné nastavení).

Nyní se již dostáváme k motoru, myslím si, že výčet dílů mluví sám za sebe:

- Závodní blok motoru NISMO N1
- Kovaná klika TOMEI
- Kované ojnice H Beams TOMEI
- Kované písty TOMEI
- Pístní kroužky TOMEI
- Ostřiky pístů TOMEI
- Šrouby uložení kliky JUN
- Hlavové štefty TOMEI
- Šrouby uložení vaček TOMEI
- Vačky 280/10,25 mm ProCam TOMEI
- Ventilové pružiny TOMEI
- Vodítka ventilů TOMEI
- Hydraulická zdvihátka TOMEI
- Ojniční ložiska TOMEI
- Hlavní ložiska NISMO
- Vodní pumpa NISMO N1
- Olejová pumpa JUN
- Těsnění pod hlavou TOMEI
- Rozvodová kola TOMEI
- Rozvodový řemen TOMEI
- Restriktory oleje pro mazání hlavy TOMEI
- Upravená hlava TOMEI
- Kliková řemenice ATI RACING
- Silentbloky motoru NISMO
- Vstřiky 780 cc SARD RACING
- Pal. Hrazda SARD RACING
- Pal. Regulátor SARD RACING
- Olejový chladič GREDDY
- Chladič stlačeného vzduchu HKS GT type
- Vedení tlakového vzduchu HKS
- Vodní chladič KOYO 3 vrstvý
- Titanový výfuk TRUST
- Keramická spojka třílamelová ORC
- Řídící jednotka AEM
- Racing Blow-off HKS
- Svíčky motoru NGK
- Združený budík STACK
- Budík tlaku turba Teploty EGT DEFI
- Benzínové pumpy BOSCH 280 L
- Chladič paliva MOCAL
- Chladič servokapaliny MOCAL

Výčet dílů motoru je doplněn i dalšími věcmi, které se netýkají pohonu jako např. stavitelná ramena NAMS, kola Volk Racing CE28, přední 6-ti pístkové brzdiče Greddy s dvoudílnými kotouči o průměru 355 mm Greddy, karbonové sedačky, bezpečnostní hasící systém.

Myslím, že nemluvím jenom za sebe když řeknu, že se nemůžu dočkat, až uvidím tuhle bestii v akci. Bohužel ještě není k dispozici kompletní speclist s grafem z brzdy, ale snad se k nám brzy dostane. Maximální výkon je odhadovaný na 550koní a 500Nm by měl motor dávat od 2800rpm (na jaké hodnotě se kroutící moment zastaví zatím není známo).

Kompletní galerii naleznete ZDE

Nejlepší na tom všem je, že to není ta poslední zajímavost před letošní sezónou.